Dásseárvolága bearráigeahčču

Dásseárvoáššeolmmoš bearráigeahččá dásseárvolága čuovvuma.

Rávvagat ja neavvagat dásseárvolágas

Olmmoš, guhte eahpida iežas gártan vealahusa vuollái, sáhttá bivdit áššis dásseárvoáššeolbmo rávvagiid ja neavvagiid. Juos dásseárvoáššeolmmoš gávnnaha, ahte dásseárvolága geatnegasvuođat eai čuvvojuvvo dahje ahte njuolggadusat rihkkojuvvojit, de son galgá figgat eastadit dan rávvagiiguin ja neavvagiiguin. Dásseárvoáššeolmmoš sáhttá doalvut lágavuostásaš doaimma ovttaveardásašvuođa- ja dásseárvolávdegotti gieđahallamii. Ovttaveardásašvuođa- ja dásséárvolávdegoddái (Yhdenvertaisuus- ja tasa-arvolautakunta)

Vuoigatvuohta oažžut dieđuid

Dásseárvoáššeolbmos lea vuoigatvuohta oažžut virgeoapmahaččas bearráigeahču várás vealtameahttun dieđuid mávssuhaga ja das beroškeahttá, leatgo dat eará lága mielde suollemasat. Áššeolbmos lea dása lassin vuoigatvuohta oažžut juohkehaččas dásseárvolága čuovvuma bearráigeahču várás vealtameahttun dieđuid vuogálaš mearreáiggis ja vuoigatvuohta gáibidit juohkeovttas dán hálddašan áššegirjji čájeheami várás, juos dás ii leat lága mielde vuoigatvuohta dahje geatnegasvuohta biehttalit duođašteamis dahje čájeheamis áššegirjji.

Buhtadus

Dásseárvoáššeolmmoš ii sáhte mearridit buhtadusa dahje ruđalas duddehusa vealahusas. Vealahusa eahpideaddji sáhttá dásseárvolága vuođul čuoččáldahttit ášši gearretrievttis ja gáibidit buhtadusa. Ráŋggáštuslágas mearreduvvo vealahanrihkkosis, bargorihkkosiin ja seksuálarihkkosiin. Dain sáhttá dahkat rihkusalmmuhusa bolesii.

Dásseárvoláhka čoahkkáigeassun

Dásseárvolága dárkkuhussan lea eastadit sohkabeallái vuođđuduvvi vealahusa ja ovddidit nissoniid ja albmáid gaskasaš dásseárvvu ja maid buoredit nissoniid sajádaga earenoamážit bargoeallimis. Lága ulbmilin lea maiddái eastit sohkabealleidentitehtii dahje sohkabeali albmabuktimii vuođđuduvvi vealaheami.

Dásseárvoláhka gustohuvvo oppalohkái visot servvodatdoaimmas ja visot eallinsurggiin. Láhka ii gustohuvvo bearašlahtuid gaskavuođaide dahje priváhta eallima ollái gullevaš eará gaskavuođaide iige maiddái oskkoldathárjeheapmái gullevaš doibmii.

Dásseárvolágas leat golmmalágan njuolggadusat: dásseárvvu ovddidannjuolggadusat, vealahusa gildosat ja velá riektesuodjái ja bearráigehččui guoskevaš njuolggadusat.

Dásseárvvu ovddideapmái guoskevaš njuolggadusat

Dásseárvvu ovddidangeatnegasvuohta guoská virgeoapmahaččaide, skuvlejumi lágideaddjiide ja bargoaddiide. Virgeoapmahaččat galget árvvoštallat visot doaimmaset sierra sohkabeliid oaidninvuogis ja gárvvistit doaibmanvugiid dásseárvvu ovddideami várás. Dásseárvu ovddiduvvo maiddái mearreeriiguin. Oahppalágádusain ja bargoeallimis dásseárvu ovddiduvvo earret eará dásseárvoplánaiguin, maid gárvvisteapmái galgá váldit fárrui maiddái oahppiid ja bargiid.

Vealaheapmái guoskevaš njuolggadusat

Vealahusa oppalašgildosis meroštallo ja gildojuvvo sohkabeallái vuođđuduvvi olggušteapmi. Maiddái seksuála muosehuhttin ja sohkabeallái vuođđuduvvi muosehuhttiin ja maid gohččun dahje ráva olgguštit lea vealahus. Vuostedoaimmat dahjege vealahuvvon olbmo sajádaga heajuduhttin vuoigatvuođaide dorjjasteami dihte lea vealahus. Vealahanágga sáhttá maiddái laktásit lagaš olbmui dahje vealahus sáhttá vuođđuduvvat navdimii.

Vealahusa spesiálagildosiin meroštallo vealahanmeannudeapmi bargoeallimis, oahppalágádusain, intreassaorganisašuvnnain ja maid dávviriid ja bálvalusaid fállamis. Dáid gildosiid rihkkumis sáhttá gáibidit buhtadusa. Bargoaddis ja oahppalágádusas lea geatnegasvuohta addit bivdaga vuođul čálalaš čilgehusa láhttemisttis dákkár vealahusa eahpideaddjái.

Dásseárvolága bearráigehččui guoskevaš njuolggadusat

Dásseárvolága čuovvuma bearráigehččet dásseárvoáššeolmmoš ja maid ovttaveardásašvuođa- ja dásseárvolávdegoddi. Dásseárvoáššeolmmoš addá earret eará rávvagiid ja neavvagiid dásseárvolága gustoheamis, nugo vealahusa gildosiin ja dásseárvoplánemis. Lávdegoddi sáhttá sáhkkoáitagiin gieldit vealahanláhttema. http://yvtltk.fi/fi/index.html

Dásseárvolágas mearreduvvo maiddái das, man áigge siste ja man gearretrievttis ášši galgá čuoččáldahttot. Juos ášši guoská barguiváldimii, de ášši galgá čuoččáldahttot jagi siste válljenmearrádusas. Juos ášši guoská eará olggušteapmái, de ášši galgá čuoččáldahttot guovtte jagi siste vealahusa dáhpáhuvvamis. Dásseárvoáššeolmmoš ii dábálaččat dutkka oktavuođaváldimiid, mat gusket guokte jagi boarrásut áššiide.

Láhka nissoniid ja albmáid gaskasaš dásseárvvus (609/1986) dahjege dásseárvoláhka bođii fápmui 1.1.1987, ja dasa leat dahkkon dan maŋŋá máŋggat nuppástusat. 

Sohkabealleidentitehtain dárkkuhuvvo dásseárvolágas olbmo vásihus iežas sohkabealistis. Sohkabeali olggosbuktimiin dárkkuhuvvo sohkabeali buktin oidnosii gárvodemiin, láhttemiin dahje eará dávisteaddji vugiin. Dásseárvolága vealahannjuolggadusat gusket maiddái olggušteapmái, mii vuođđuduvvá dasa, ahte olbmo sohkabeali meroštalli fysalaš iešvuođat eai leat čielgasit nissona dahje albmá.

Dávjá jerrojuvvon

Dán siidui leat čohkkejuvvon vástádusat dásseárvoáššeolbmos dávjá jerrojuvvon gažaldagaide. Dáid áššiin vástida soames eará virgeoapmahaš go dásseárvoáššeolmmoš. Amma dárkkistat danin ovdal čálalaš oktavuođaváldima, gávnnatgo dáppe vástádusa iežat gažaldahkii.

Vearjogeatnegasvuohta

Manin dásseárvoáššeolmmoš ii váldde beali dasa, ahte vearjogeatnegasvuohta guoská dušše albmáide?
Vástádus: Dat, ahte vearjogeatnegasvuohta guoská dušše albmáide, vásihuvvo dávjá vealahussan. Riikkabeaivvit mearredii dásseárvolága ásahettiin, ahte albmáid vearjogeatnegasvuohta ii leat dásseárvolága vuostásaš vealahus. Vearjogeatnegasvuođas ásahuvvo vearjogeatnegasvuođalágas. Dásseárvoáššeolbmos ii leat váldi lágaid rievdadeapmái.

Riikkabeivviin lágaid sáhttá rievdadit ráđđehusa evttohusain, riikkabeaiáirasiid láhkaálgagiin dahje álbmotálgagiin.

Etnihkalaš álgoboahtimuš

Mun lean vealahuvvon etnihkalaš duogážan vuođul. Maid dagan?
Vástádus: Vealaheapmi etnihkalaš boahtimuša ja álbmotlahttovuođa vuođul lea gildojuvvon ovttaveardásašvuođalágas. Ovttaveardásašvuođalága bearráigeahččá ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš ja bargoeallimis dáhpáhuvvan vealahusa oasis bargosuodjalaneiseválddit (guovlohálddahuseiseválddit, AVI), maid beallái sáhtát jorggihit, juos eahpidat, ahte don leat vealahuvvon etnihkalaš duogážat dihte.

ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš
guovlohálddahuseiseválddit (AVI)

Ovdamunit: ealáhat/ohppodoarjja/bálkádoarjja/áigáiboahtodoarjja

Munnje ii leat mieđehuvvon ealáhat/ohppodoarjja/bálkádoarjja/áigáiboahtodoarjja. Maid dagan?
Vástádus: Dásseárvoáššeolmmoš ii sáhte váldit beali eará eiseválddiid addin mearrádusaide. Juos háliidat váidit du oažžun mearrádusas, de váldde oktavuođa dien namalas doarjaga mieđeheaddjái nuppástusohcanbálgá čielggadeami várás.

Fuolahangaskavuohta

Mun lean vealahuvvon máná fuolahanriiddus sohkabeali vuođul. Sáhtángo guoddalit dásseárvoáššeolbmui?
Vástádus: Dásseárvoáššeolmmoš ii sáhte váldit beali máná fuolahandillái ja ealiheapmái guoskevaš gažaldagaide. Dásseárvoáššeolmmoš ii sáhte maiddái váldit beali duopmostuolločovdosiidda dahje sosiálaeiseválddiid sierranas mearrádusaide.

Ahkevealahus

Mun lean vealahuvvon agi vuođul. Maid dagan?
Vástádus: Ahkevealaheapmi lea gildojuvvon ovttaveardásašvuođalágas. Ovttaveardásašvuođalága bearráigehččet ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš ja bargoeallimis dáhpáhuvvan vealahusa oasis bargosuodjalusvirgeoapmahaččat (guovlohálddahuseiseválddit, AVI), maid beallái sáhtát jorggehit, juos eahpidat, ahte don leat olgguštuvvon agát dihte.

ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš
guovlohálddahuseiseválddit (AVI)

Máinnustus ja márkanovddideapmi

Oidnen máidnosa, mii loavkašuhttá mu sohkabeali. Sáhttágo dásseárvoáššeolmmoš váldit beali áššái?
Vástádus: Dásseárvoláhka ii guoskka máinnusteapmái, vaikko máinnustus sáhttá duddjot ja bajásdoallat miellaguottuid, mat hihtudit dásseárvvu ollašuvvama.

Geavaheaddjiáššeolmmoš sáhttá váldit beali ovdamearkka dihte nuppi sohkabeali vuollánahtti, fuodnu dahje loavkideaddji márkanovddideapmái dahje veahkaválddi beaktovuohkin adni márkanfievrredeapmái. ► Geavaheaddjiáššeolmmoš

Máinnustansuorggis lea iežas etihkalaš ráđđi Mainonnan eettinen neuvosto, mii sáhttá iežas rávvagiiguin váikkuhit máinnusteami ja márkanovddideami geavadiidda. Máinnusteami vuođđonjuolggadusat gáibidit, ahte maiddái máinnusteaddjit guddet iežaset servvodatovddasvástádusa. ► Mainonnan eettinen neuvosto

Máhcahaga sáhttá addit maiddái njuolgga máinnusteaddjái.

Sátnefriddjavuohta ja media

Mu sohkabealli loavkiduvvui aviisačállagis / neahttačállosis / tv-prográmmas. Sáhttágo dásseárvoáššeolmmoš váldit beali áššái?
Vástádus: Sohkabeali loavkideaddji oaivilat ja bealiváldimat eai dábálaččat leat dásseárvolága dárkkuhan vealahus. Vuođđolágas dáhkiduvvon sátnefriddjavuohta suddje dan, guhte ovdanbuktá oaivila ja maiddái dan, guhte almmustahttá oaivila. Sátnefriddjavuođa oaidninvugiid dihte dásseárvoáššeolmmoš ii dábálaččat seahkan sierranas áviisačállagiidda dahje medias ovdanbuktojuvvon eará oaiviliidda dahje almmuhuvvon govvamateriálii.

Sátnefriddjavuohta lea gáržžeduvvon rihkuslágas dainna, ahte ráŋggáštahtti dahkun leat ásahuvvon earret eará gudneloavkašuhttin, roava gudneloavkideapmi, lágahis áitin ja oalgguheapmi vaššái álbmotjoavkku vuostá.

Juohkehaš, guhte háliida doalvut buorre journalisttalaš vuohkái dahje olggosbuktin- ja almmustahttinfriddjavuhtii guoski ášši mediasuorggi etihkalaš ráđi Julkisen sanan neuvosto gieđahallamii, sáhttá dahkat ráđđái guoddalusa. ► Julkisen sanan neuvosto

Máhcahaga sáhttá addit njuolgga maiddái almmustuhttái ja dahkkái.

Seksuála iešláhki

Mun lean vealahuvvon seksuála iešláhkán dihte. Maid dagan?
Vástádus: Vealaheapmi seksuála iešlági vuođul lea gildojuvvon ovttaveardásašvuođalágas. Ovttaveardásašvuođalága bearráigeahččá ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš ja bargoeallimis dáhpáhuvvan olggušteami oasis bargosuodjalanvirgeoapmahaččat (guovlohálddahuseiseválddit, AVI), maid beallái sáhtát jorggihit, juos eahpidat, ahte don leat vealahuvvon seksuála iešlági dihte.
 
ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš
guovlohálddahuseiseválddit (AVI)

 Oskkoldat

Mun lean vealahuvvon iežan oskkoldaga / vuođđodoaladumi dihte. Maid dagan?
Ovttaveardásašvuođaláhka gieldá vealahusa olskkoldaga vuođul. Ovttaveardásašvuođalága bearráigeahččá ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš ja bargoeallimis dáhpáhuvvan vealahusa oasis bargosuodjalaneiseválddit (guovlohálddahuseiseválddit, AVI), maid beallái sáhtát jorggihit, juos eahpidat, ahte don leat vealahuvvon oskkoldagat dihte.
 
ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš
guovlohálddahuseiseválddit (AVI)

Lámisvuohta

Lean vealahuvvon mu váttu dihte. Maid dagan?
Vástádus: Ovttaveardásašvuođaláhka gieldá vealahusa lámisvuođa vuođul. Ovttaveardásašvuođalága bearráigeahččá ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš ja bargoeallimis dáhpáhuvvan vealahusa oasis bargosuodjalaneiseválddit (guovlohálddahuseiseválddit, AVI), maid beallái sáhtát jorggihit, juos eahpidat, ahte leat vealahuvvon du váttu dihte.

ovttaveardásašvuođaáššeolmmoš
guovlohálddahuseiseválddit (AVI)

Virgeoapmahaččaid doaibma

Lean dikšon áššiid eiseválddiid luhtte, ja sin doaibma ii leat mu mielas leamaš vuoiggalaš. Maid dagan?
Vástádus: Eiseválddiid ja virgeolbmuid doaimma bearráigehččet riikkabeivviid vuoigatvuođaáššeolmmoš ja vuoigatvuođakansler. Dát guktot vástidit das, ahte virgeoapmahaččat čuvvot bargguideaset divššodettiin lága ja devdet iežaset geatnegasvuođa. Juos leat duhtameahttun eiseválddiid doibmii áššistat, de don sáhtát váldit oktavuođa riikkabeivviid vuoigatvuođaáššeolbmui dahje vuoigatvuođakanslerii.

riikkabeivviid vuoigatvuođaáššeolmmoš
vuoigatvuođakansler